FAQ

Vaše fotovoltaická elektrárna by měla umět pokrýt většinu vaší současné, ale i budoucí spotřeby elektřiny určené pro běžnou potřebu (bílá technika, elektronika, svícení, elektrospotřebiče, elektromobil, v létě klimatizace) a většinu elektřiny potřebné pro přípravu teplé vody, pokud elektřinu pro ohřev vody používáte. FVE dokáže také částečně vypomoci elektřinou pro vytápění tepelným čerpadlem v přechodném období, tedy na jaře a začátkem podzimu. Elektrárna by také měla umět ochránit váš dům alespoň částečně před případnými výpadky sítě, aby vám nevytekla lednička, svítili jste a mohli nadále využívat nerušeně elektroniku až do doby, kdy se dodávky ze sítě po odstranění škod způsobených například bouřkami zase obnoví. Zároveň by měla umět buď sama nebo její nadřazený řídící systém umět rozhodovat, jak se s právě vyrobenou elektřinou má naložit. Zda přebytek, který nespotřebovaly spotřebiče uložit do baterie nebo s ním nabít elektromobil nebo ohřát vodu nebo dodat do sítě, protože je to ekonomicky nejvýhodnější. Nebo umět poskytnout část elektřiny uložené v bateriích energetické soustavě, protože to zrovna potřebuje, a protože je to pro vás ekonomicky výhodné a snížíte díky tomu náklady na dodávky elektřiny. Takto koncipovaná fotovoltaická elektrárna dokáže pokrýt až 80 % roční spotřeby elektřiny určené pro běžnou spotřebu a přípravu teplé vody. Elektrárna, která toto umí zajistit, je po technické stránce fotovoltaická elektrárna s hybridním střídačem, který zvládá řídit baterie pro ukládání elektřiny umí komunikovat s řídícím systémem tepelného čerpadla, řídícím systémem baterií, řídícím systémem autonabíječky a dokáže ovládat spotřebiče pro přípravu teplé vody (bojler) nebo akumulační nádrže (topná patrona). Pokud to nezvládne střídač, musí úlohu převzít nadřazený řídící systém buď v podobě průmyslového počítače, který se stane nedílnou součástí fotovoltaické elektrárny nebo v podobě centrálního řídícího a monitorovacího systému, na který je střídač napojen. Centrální řídící a monitorovací systémem je vhodnější, protože umožňuje zapojení vaší elektrárny do tzv. virtuálního zdroje a zároveň umožňuje sdílení elektřiny v energetických komunitách a otevírá tak možnosti dalších úspor. Dokáže také rychle reagovat na změny na energetickém trhu a přizpůsobovat fungování vaší fotovoltaické elektrárny aktuální situaci. Námi nabízené fotovoltaické systémy (elektrárny) jsou technicky koncipovány tak, aby výše uvedené bezezbytku zvládly. Investice do fotovoltaiky je investicí minimálně na 20 let, není nikterak nízká a proto se vyplatí jejímu návrhu věnovat čas. PERSOLA ráda tuto roli převezme za vás.

Pokud stavíte nový dům nebo rekonstruujete stávající, pak na velikosti záleží a větší, když to jde, je vždy lepší. Rozvaděč by měl mít na DIN liště alespoň 25 pozic. A kam rozvaděč umístit? Nejlepší místo bude opět technická místnost. V případě, že již nemůžete velikost rozvaděče ovlivnit, je možné pořídit rozvaděč přídavný.

Umístění střídače a baterie je rozhodující pro bezproblémový provoz. Střídač prostorově zabere cca 0,6 × 0,4 x 0,2 metru, baterie podle její kapacity od výšky 0,3 do 1 metru, šířka 0,7 a hloubky 0,4 metru. Pro oba komponenty je ideální místnost, kde se příliš nestřídají teploty, nepráší se a kde je sucho. Často se k těmto účelům hodí technická místnost, garáž či kotelna. Střídač se zde pověsí na zeď. V této místnosti bude zároveň systém pro ohřev vody nebo pro vytápění.

Ano, vyrobenou elektřinu můžete prodávat. Doporučujeme prodej na denním trhu za aktuální tržní ceny. Je to zaprvé férový a transparentní způsob prodeje a za druhé, a to je důležitější, ekonomicky jste motivováni pomáhat nadřazenému energetickému systému v době, kdy to potřebuje. Existují obchodníci, kteří tento způsob nabízejí. Našim zákazníkům nabízíme výkup přebytků skrze společnost bezDodavatele.

Instalace zabere 2 až 4 dny podle velikosti elektrárny a složitosti instalace.

Pro fotovoltaické systémy, které nejsou připojené do sítě, nepotřebujete žádné povolení ani souhlas distribuční společnosti. To se týká především ostrovních systémů. U fotovoltaických elektráren připojených do distribuční sítě potřebujete souhlasné vyjádření místní distribuční společnosti (ČEZ, EON, PRE). Pro elektrárny o maximálním výkonu do 50 kWp nepotřebujete ani licenci na výrobu elektřiny.

Ano, fotovoltaické elektrárny je možné bez problémů pojistit proti živelným pohromám, vandalství, krádeži nebo ztrátám způsobeným výpadky výroby. Elektrárny na střechách budov se zpravidla zahrnují do živelní pojistky celé budovy, což je nejvýhodnější. Fotovoltaickou elektrárnu je možné pojistit i zvlášť. To se uplatňuje především tehdy, když majitel střechy a majitel fotovoltaické elektrárny jsou dvě různé osoby.

Fotovoltaika je dnes a bude i v budoucnu v našich klimatických podmínkách výhodným způsobem výroby elektřiny pro domácnosti. Přináší úsporu v nákladech a podle typu instalace dokáže zajistit až 80% soběstačnost. Společně s bateriemi pak dokáže zajistit dodávku elektřiny do zálohovaných rozvodů i při výpadku dodávky ze sítě.

Lze využít ploché střechy, šikmé střechy jakéhokoliv sklonu nebo orientace, ale i pozemky. Střecha může mít jakoukoliv střešní krytinu, na všechny typy střech existuje specifický upevňovací systém. Některé střešní krytiny (eternit) jsou však z pohledu jejich možného poškození při montáži nevhodné.

Výrobce panelů samozřejmě počítá s tím, že bude panel celoročně vystaven vlivům počasí. Panely bez problémů přežijí běžné kroupy, výrobci testují panely na zásahy ledovými kroupami o průměru 25mm a rychlosti 80km/h. Panely musí být vybaveny speciálním tvrzeným sklem. Následky extrémních projevů počasí by pak mělo řešit vhodné pojištění.

Fotovoltaické panely jsou odolné proti vlivům počasí a mají samočistící schopnost – panely jsou omývány deštěm. Prach na panelech za běžných podmínek způsobuje ztrátu výkonu v jednotkách procent. Sníh z panelů sám velmi rychle sjede, protože povrch panelů je sklo. Dlouhodobé usazování nečistot v krajích panelů může být problémem u panelů instalovaných v menším sklonu než 15°.

Fotovoltaický systém musí obsahovat fotovoltaické panely, zabezpečení proti úderu blesku a kabeláž. V systémech připojených na síť je nutný měnič (střídač) napětí. Měnič může mít jednofázový výstup 230V nebo třífázový výstup 400V. Další součástí síťových systémů jsou jističe a elektroměry pro evidenci vyrobené a dodané elektřiny. Součástí FVE mohou být i baterie pro ukládání energie k pozdějšímu využití. U ostrovních systémů je nutnou součástí regulátor dobíjení baterií a samotné baterie.

Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na 1/2 a při hustě zatažené obloze až na 1/10 maximálních hodnot.

Ideální orientace pro maximální energetický výnos je přímý jih, nebo při orientaci v rozsahu jiho-východ až jiho-západ. Během letních měsíců je Slunce vysoko a na Zemi dopadá 75 % celoročního záření. Ideální sklon panelů je proto 35°. Pro optimální celoroční využití solárních panelů v ostrovních nebo hybridních systémech je ideální sklon panelů 45°.

Výrobci udávají životnost fotovoltaických systémů delší než 30 let. Účinnost FV panelů se v průběhu jejich životnosti může snižovat, výrobci však výkonnostní zárukou garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 letech. Klasická záruka proti výrobním vadám panelů se u jednotlivých výrobců pohybuje od 5 do 10 let.

Panely na šikmé střeše potřebují přibližně 5 až 8 m² na každý 1 kWp. U rovné střechy počítejte asi s 10 m². Pro elektrárnu s výkonem 10 kWp budete potřebovat až 80 m² šikmé střechy.

1 kWp v našich podmínkách dodá do sítě za rok cca 980 kWh elektrické energie. Tato hodnota může být vyšší až o 10 % díky vyšší nadmořské výšce nebo geografické poloze. Ideálně orientované panely na jižní Moravě mohou dosahovat hodnot nad 1000 kWh/kWp. Největší podíl energie vyrobí solární panel během letních měsíců, kdy je intenzita slunečního záření největší a dny nejdelší. Naopak nejméně energie vyrobí fotovoltaický panel během zimy, kdy jsou klimatické podmínky pro výrobu nejhorší.

Solární střídače pro domácí elektrárny by měly být již standardně vybaveny technologií MPPT – maximum power point tracker. MPP tracker hledá optimální rovnováhu mezi napětím a proudem, který do střídače teče z fotovoltaického panelu. Díky této optimalizaci je možné zvýšit výtěžnost solárních panelů až o desítky procent. Největší význam má MPPT tehdy, pokud panel není optimálně osvícen.

Solární střídač (měnič) je zařízení, které přeměňuje stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na střídavý proud, který pak dodává do elektrických rozvodů domu nebo do distribuční sítě. Střídač je řídící komponenta každé solární elektrárny, která řídí výrobu energie ze solárních panelů a zároveň monitoruje napětí a frekvenci v síti. Bez střídače (měniče) by nebylo možné energii ze solárních panelů využívat v rozvodech se střídavým proudem.

Typy:

• 1-fázový
  Napojen na 1. fázi, pokud jsou dle požadavků distributora rovnoměrně rozmístěny spotřebiče na jednotlivé fáze, může pouze třetina spotřebičů spotřebovávat vyrobenou energii.
• 3-fázový
  Symetrický – do každé fáze posílá stejnou hodnotu vyrobené energie
  Asymetrický – do každé fáze posílá různou hodnotu vyrobené energie

Rozlišujeme tzv. ostrovní systémy, hybridní systémy a grid-free systémy. Ostrovní se využívají v místech bez elektřiny a nejsou propojeny se sítí. Hybridní fotovoltaické systémy jsou připojeny na síť, mají baterii a mohou fungovat i při výpadku sítě. Vyrobenou elektřinu můžeme spotřebovat, uložit do baterie nebo přebytky prodat do sítě. Další variantou síťového systému je tzv. grid-free, kdy je fotovoltaika připojena na síť, ale vyrábí pouze pro vlastní spotřebu v odběrném místě. Součástí gridfree systému nejsou baterie a je technicky omezeno, aby se přebytek elektřiny nikdy nedodal do sítě.

Panely se rozdělují podle technologie výroby článků na monokrystalické, polykrystalické a tenkovrstevné. Mono a polykrystalické panely jsou vyrobeny z křemíku, tenkovrstevné panely mohou být vyrobeny z různých materiálů (amorfní křemík, mikrokrystalický křemík, síra, CIGS, CdTe, organické látky atp).

Špičkový elektrický výkon panelů je udáván v jednotkách Watt peak (Wp). Jde o špičkový (peak) výkon vyrobený solárním panelem při tzv. standardním testu. Standardní test (STC) se provádí zdrojem světla při energii ozáření 1000 W/m² a teplotě 25°C. Panel dává špičkový elektrický výkon uvedený na štítku při osvitu, který odpovídá přímému ozáření při jasném dni bez mraků.

Fotovoltaický panel je ploché pasivní zařízení složené z fotovoltaických článků. Svým povrchem přijímá sluneční záření a díky fotovoltaickému jevu mění světlo na elektřinu. Elektřina je ze solárního panelu odváděna kabely pro účely dalšího využití – napájení spotřebičů, nabíjení akumulátoru nebo dodávky do sítě.

Monokrystalické panely – lepší výkon při plném slunečním svitu „kolmém“

Polykrystalické panely – lepší při zatažené obloze

Výkon panelů okolo 400 – 550 Wp, účinnost okolo 20 %

Fotovoltaický článek je jedna křemíková polovodičová destička na solárním panelu, která vyrábí elektřinu. Jednotlivé solární články (buňky) jsou na panelu spojeny sériově a série článků jsou potom spojeny paralelně. Solární články z krystalického křemíku mají tloušťku v řádu jedné desetiny milimetru a nejčastěji mají světle modrou, modrou nebo černou barvu.

Na rozhraní dvou polovodičů, na něž dopadá světlo, vzniká elektrické napětí. Světlo se skládá z drobných nosičů energie – fotonů. Dopadnou-li fotony na solární článek, budou uvolněny elektrony na n-vrstvě a přesouvat se k p-vrstvě polovodiče. Tento přesun se nazývá průtok proudu a probíhá vždy od – do +.

Výše dotace dosahuje standardně u FVE 205 000 Kč. V případě, že máte elektromobil a jste z postižených lokalit, tak výše dotace může být až 295 500 Kč. Výše dotace se vždy odvíjí od mnoha parametrů v závislosti na výkonu, úspoře energie apod. U rodinných domů může být dotace až 60 % z celkové investice, u bytových domů až 50 %, u firem až 50 %, u obcí až 75 %.